Mentální postižení

Co je mentální postižení

Mentální postižení představuje snížení úrovně rozumových schopností (inteligence). Inteligenci chápeme jako schopnost učit se z minulé zkušenosti a přizpůsobovat se novým životním podmínkám a situacím.
Mentální postižení je vrozené nebo časně získané (vznik do 2 let života dítěte) a trvalé (opoždění lze zmírnit, nikoli však vyrovnat). Rozumové schopnosti jsou sníženy na úroveň IQ nižší než 70, přestože se jedinci dostává adekvátního způsobu výchovy a dostatečné stimulace. V České republice jsou postižena některým typem mentálního postižení zhruba tři procenta obyvatel.

Pro osoby s mentálním postižením jsou charakteristické zejména zvláštnosti psychických procesů v následujících oblastech:

  • vnímání – nejde do potřebné hloubky ani šířky, bývá zpomalené; ovlivněno může být často
  • přidruženými smyslovými vadami,
  • pozornost – je nestálá, rozptýlená a kolísavá,
  • paměť – obtížné osvojování poznatků, uchovávání informací v paměti i následné vybavování;
  • mechanická paměť převažuje nad logickou,
  • myšlení – je velmi konkrétní, s malou schopností zobecňovat, málo produktivní,
  • řeč – bývá postižena po stránce obsahové i formální; nedostatečné vyjadřování myšlenek a citů výrazně brání lidem s mentálním postižením v socializaci.

Výše uvedené zvláštnosti bývají tím výraznější, čím hlubší je mentální postižení jedince.
Další znaky, jejichž výskyt je však individuální:

  • snadná ovlivnitelnost (sugestibilita);
  • nestálost nálady, citová i volní labilita;
  • impulsivnost, agresivita; u někoho zase naopak pasivita, úzkostnost.

Klasifikace mentálního postižení

Mentální postižení je podle počtu IQ bodů klasifi kováno do následujících stupňů:

a) lehká mentální retardace

  • IQ 50–69, tvoří 80 % z počtu osob s mentálním postižením,
  • je často diagnostikována až s nástupem do školy (vznikají nároky na myšlení, paměť, motoriku; projeví se omezení),
  • děti navštěvují buď běžné základní školy (integrace), nebo základní školy praktické (dříve „zvláštní“),
  • jedinci jsou většinou schopni dobře komunikovat, dosáhnout samostatnosti v péči o sebe a pracovního uplatnění v praktických činnostech;

b) středně těžká mentální retardace

  • IQ 35–49, tvoří 12 % z počtu osob s mentálním postižením,
  • navštěvují základní školy praktické (dříve „zvláštní“), nebo základní školy speciální (dříve „pomocné“),
  • někteří jedinci si osvojí čtení, psaní, počítání; jsou schopni komunikovat a navazovat kontakty,
  • schopnost postarat se sám o sebe je omezena i v dospělém věku, mohou využít chráněného bydlení,
  • jsou schopni vykonávat jednoduchou manuální práci pod dohledem nebo v chráněném prostředí;

c) těžká mentální retardace

  • IQ 20–34, tvoří 7 % z počtu osob s mentálním postižením,
  • vzdělávání probíhá v základní škole speciální podle speciálního programu (dříve „rehabilitační třídy“),
  • časté jsou poruchy motoriky a další přidružené vady (kombinované postižení),
  • řeč je omezena na několik slov nebo není vytvořena vůbec;

d) hluboká mentální retardace

  • IQ nižší než 20, tvoří 1 % z počtu osob s mentálním postižením,
  • vzdělávání probíhá formou individuální péče (cílem je dosažení základních orientačních dovedností),
  • často kombinované postižení spolu s tělesnými a smyslovými vadami, nezřídka upoutaní na lůžko,
  • komunikují nonverbálně nebo vůbec,
  • potřebují stálou péči, časté je sebepoškozování.

Klasifikace vychází z IQ bodů, avšak je nutné nepřeceňovat tuto hodnotu! Při formování osobnosti hraje roli celá řada dalších vlivů (rodinné, sociální, školní prostředí). Ke zjištění skutečné úrovně myšlení člověka s mentálním postižením je třeba brát v úvahu všechny složky jeho osobnosti, motivy chování, vnímání skutečnosti apod.

Downův syndrom

Downův syndrom je geneticky podmíněný, zapříčiněný mutací genového fondu – výsledkem této mutace je trisomie 21. chromosomu (chromosom č. 21 je třikrát, kdežto u zdravého člověka dvakrát).

Projevuje se lehkou, nebo středně těžkou mentální retardací (tvoří 10 % z počtu osob s mentálním postižením), charakteristickými tělesnými znaky (např. menší hlava, mohutnější krk, malý vzrůst, mandlové oči, ploché lícní kosti,…) a hypotonií (povoleným svalovým napětím). Téměř polovina dětí s Downovým syndromem trpí vrozenou srdeční vadou.
S přibývajícím věkem matky vzrůstá riziko narození dítěte s Downovým syndromem (je-li matka starší 45 let, je pravděpodobnost 1:40). Downův syndrom lze diagnostikovat již v prenatálním stadiu dítěte (vyšetřením vzorku placenty nebo plodové vody).

Jedinci s Downovým syndromem se dobře přizpůsobují a navazují sociální vztahy, mívají přátelskou povahu. Proto bývá úspěšná (a oboustranně prospěšná) jejich integrace – do školy i do oddílu.

Jak pracovat s dětmi s mentálním portižením

Vlivem mentálního postižení jsou sníženy rozumové schopnosti jedince. Jeho mentální věk (úroveň rozumových schopností podle výsledků inteligenčních testů) je vždy nižší než věk chronologický (kolik let mu je doopravdy).

K lidem s mentálním postižením přistupujte podle jejich skutečného věku, tzn. nabízejte jim činnosti a zájmy, které odpovídají jejich pohlaví a skutečnému věku, podporujte je v kontaktu s jejich vrstevníky, nejednejte s nimi jako s dětmi výrazně mladšími.

Komunikace s dětmi s mentálním postižením

  • Používejte jednoduché a krátké otázky i oznamovací věty: „Můžu vám pomoci?“, „Ztratil jste se?“, „Kam jste jel?“ místo „Asi se vám něco stalo, že? Vypadáte jako by vám ulítly včely, ale to nic, já vám pomůžu, to zvládneme jako nic. Než si stihnete všimnout, už budete doma.“
  • Používejte kratší slova, nejlépe taková, která se běžně užívají.
  • Nepoužívejte cizí nebo neobvyklá slova. I slova abstraktní mohou být obtížná. Například pod slovem „existují“ si nic nepředstaví. Můžete říct „jsou“, a bude to hned jasnější.
  • Když vidíte, že vám daný člověk přes vaši snahu nerozumí, zkuste mluvit ještě jednodušeji a pomaleji.
  • Někdy se může stát, že oslovený člověk mlčí. Může to například znamenat, že přemýšlí a potřebuje více času. Nebojte se a chvilku počkejte na odpověď.
  • Můžete použít příklady pro vysvětlení něčeho složitějšího, co potřebujete sdělit.
  • Při práci s lidmi s mentálním postižením pomáhá názornost (například demonstrovat pravidla hry na plánku a figurkách) a také časté opakování toho, co už se dříve naučili nebo dozvěděli, neboť to ve srovnání s populací bez postižení snáze zapomínají.

Jak na mentální postižení ve skautském oddíle

Při hrách a činnostech je potřeba dostatečně srozumitelně vysvětlit pravidla nebo postup, případně je doplnit názornou ukázkou – ta pomůže k pochopení a představě.
Velmi vhodné jsou hry s jednoduchými pravidly (např. jednoduché honičky), rytmické a pohybové aktivity a nenáročné rukodělné činnosti, které slibují zaručeně dobrý výsledek (např. batika, pečení sušenek). Osvědčuje se také časté opakování, např. několika oblíbených her, které se pak i dítě s mentálním postižením snadněji naučí.

Vedoucí by měli zajistit dostatečný dohled a kontrolu, protože dítě s mentálním postižením nemusí vždy správně vyhodnotit následky svého jednání nebo třeba hrozící nebezpečí tak jako jeho vrstevníci.

S kým můžu spolupracovat

Kdo již v oddíle dítě s mentálním postižením má nebo mít může, může využít např. služeb občanského sdružení Máme otevřeno?, které v rámci programu Jiné odpoledne zajišťuje volnočasové aktivity pro děti s mentálním postižením a poruchami autistického spektra. Funguje to tak, že si dítě vybere kroužek, který by rádo navštěvovalo, a sdružení zajistí asistenta, který ho tam bude doprovázet. Nemálo dětí jejich prostřednictvím navštěvuje i skautské oddíly. Můžete zde tedy získat asistenta pro svoje dítě s mentálním postižením nebo nabídnout místo ve vašem oddíle nějakému dítěti s mentálním postižením, které by do něj rádo chodilo.

Pokud žádné dítě s mentálním postižením v oddíle nemáte, a přece byste chtěli jeho členům umožnit, aby se s lidmi s mentálním postižením setkali, nabízí se možnost navštívit v rámci nějaké oddílové akce třeba kavárnu Vesmírna (tréninkové pracoviště, kde obsluhují lidé s mentálním postižením), Normální festival (festival filmu, divadla, výtvarné tvorby), nebo si třeba alespoň společně pustit některý z filmů s tematikou mentálního postižení.

SpV doporučuje např. tyto odkazy a literaturu. S jakýmkoli dotazem k tomuto či jinému tématu se neváhejte obrátit na naši poradnu.

Autorkou článku je Marie Vlasatá – Bedla