Narušená komunikační schopnost

Co je narušená komunikační schopnost

Termín Narušená komunikační schopnost označuje poruchy řeči a komunikace, tzn. různé vady, při kterých je narušena jedna nebo více řečových složek. Nejčastěji se jedná o narušení tzv. zvukové stránky řeči, dále se objevují obtíže v obsahové či gramatické stránce, ale také v rovině sociálního uplatnění komunikační schopnosti. Do této oblasti patří poruchy verbální i neverbální komunikace.

Mezi základní skupiny narušené komunikační schopnosti patří:

  • poruchy vývoje řeči (opožděný vývoj řeči, vývojová dysfázie),
  • poruchy článkování řeči (dyslálie),
  • organické poruchy řeči (př. afázie po cévní mozkové příhodě),
  • psychogenní poruchy řeči (př. mutismus),
  • narušení zvuku řeči (př. huhňavost),
  • narušení plynulosti řeči (koktavost, breptavost),
  • poruchy čtené a psané řeči (dyslexie, dysgrafie, dysortografie; viz také specifické vývojové poruchy učení),
  • symptomatické poruchy řeči (narušená komunikační schopnost provází jiné dominující postižení nebo onemocnění, např. mentální, sluchové, zrakové postižení či pervazivní vývojové poruchy),
  • poruchy hlasu,
  • poruchy polykání a příjmu potravy.

Vzhledem k velké různorodosti uvedených diagnóz se s narušenou komunikační schopností setkáváme u lidí všeho věku. Mezi nejčastější diagnózy narušené komunikační schopnosti ve školním věku dítěte patří:

Dyslálie (patlavost) – je nejčastější poruchou komunikačních schopností, objevuje se u téměř dvou třetin dětí přijatých do logopedické péče, častější je výskyt u chlapců. Jedná se o poruchu artikulace, neschopnost nebo poruchu používat jednotlivé hlásky nebo skupiny hlásek (nejčastěji se jedná o hlásky L, R, Ř a ostré i tupé sykavky). Pokud se rodina tomuto problému věnuje, většinou se dítě hlásky nejpozději během prvních tříd základní školy doučí.

Vývojová dysfázie – jedná se o specificky narušený vývoj řeči; narušeno je porozumění řeči i samostatné vyjadřování a její realizace; tedy artikulace, gramatická struktura i slovní zásoba. Dysfatici jsou lehce unavitelní, rychle ztrácejí zájem o dané téma, potřebují hodně motivace ke splnění úkolu. Ve školním věku se u dětí s vývojovou dysfázií často projevují specifické poruchy učení (především dyslexie a dysortografie).

Koktavost – je možné považovat za jednu z nejtěžších a nejnápadnějších druhů NKS. Narušena je plynulost řeči na základě komplexního narušení koordinace orgánů, které se podílejí na mluvení. U koktavého se často objevuje strach z komunikace, vyhýbání se řečovým situacím, může dojít až 
k logofobii.

Elektivní mutismus – představuje ztrátu řeči, oněmění, útlum artikulované řeči, který je vázaný na určitou situaci, určité prostředí nebo určitou osobu. Tato porucha vzniká na základě neurotických nebo psychotických onemocnění, nejčastěji je spojena s určitým obtížným obdobím života dítěte – vstup do školy, změna kolektivu. Je diagnostikována v případě, že obtíže trvají delší dobu (nejméně jeden měsíc).

Jak pracovat s dětmi s narušenou komunikační schopností

Pro člověka s narušenou komunikační schopností platí pravidlo co nejvíce komunikovat!

U většiny typů poruch řeči či komunikace je nejdůležitější stále překonávat bariéru, která vzniká mezi člověkem s narušenou komunikační schopností a jeho komunikačním partnerem.

  • Respektujte individuální tempo člověka s komunikačními obtížemi. Nespěchejte, každý potřebujeme svůj čas, abychom mohli vyjádřit, co potřebujeme.
  • Podporujte přirozený vývoj jazykových a řečových dovedností dítěte. Často si
    s dítětem povídejte, dávejte mu nové podněty, učte jej zacházet s novými informacemi. Čím více toho dítě o určitém tématu ví, tím si je většinou v řeči jistější.
  • Setkáte-li se s dítětem s koktavostí, mluvte s ním stejně jako s ostatními. Pro člověka
    s koktavostí je nejdůležitější, aby neztrácel odvahu mluvit a dokázal se prosazovat i v situacích, ze kterých má strach. Povzbuzujte jej a dejte mu prostor a čas, aby se mohl vyjádřit.
  • Vyjadřujte se jasně a zřetelně, děti s obtížemi při porozumění potřebují jednoduché a přesné instrukce.

Jak na narušenou komunikační schopnost ve skautském oddíle

Jak již bylo řečeno výše, narušená komunikační schopnost se vyskytuje u lidí všech věkových i sociálních skupin. Jedná se o velmi rozšířenou poruchu, která často obtěžuje více člověka postiženého než jeho okolí. Vzhledem ke statistikám můžeme konstatovat, že počet dětí s narušenou komunikační schopností v předškolním a mladším školním věku narůstá, a z toho usuzujeme, že jsou tyto děti také součástí většiny skautských oddílů.

Děti s narušenou komunikační schopností se mohou podílet na převážné většině všech typů skautských aktivit. Pozornost musíme věnovat pouze těm aktivitám, které jsou primárně založeny na výměně informací a přesnosti v komunikaci. Při těchto aktivitách může být pro dítě obtížné se plnohodnotně zapojovat, proto je vždy nutné upravit aktivitu tak, aby byla vyhovující.

Pokud se ve svém oddíle setkáte s dítětem s koktavostí, je důležité podporovat jej při překonávání obtíží v řečovém projevu. Pokud má dítě zájem účastnit se například veřejných diskusí či her zaměřených na komunikaci, umožněte mu to a pomozte mu vytvořit prostor pro jeho vyjádření. Pokud je dítě ostýchavé a z mluvení před ostatními má obavy, nenuťte ho, dále jej ale podporujte a dejte mu další příležitost zapojit se.

Může se vám také stát, že do vašeho oddílu přijde dítě s poruchou polykání. Většinou se jedná o skutečně závažné potíže v oblasti příjmu potravy. V tomto případě se neobejdete bez spolupráce
s rodiči, případně i s dalšími odborníky. Péči o takové dítě je však možné zapojit do běžného oddílového rytmu, ve vážnějších případech je nutná pomoc asistenta nebo rodičů.

S kým můžu spolupracovat

Většina dětí s narušenou komunikační schopností, se kterými se ve svých oddílech setkáte, je v péči klinického logopeda. Rodiče dítěte by měli být plně informováni o tom, jak s tímto dítětem pracovat. Proto je důležitá komunikace s rodiči a v případě potřeby i s konkrétním logopedem. Pokud byste potřebovali kontaktovat libovolného logopeda nebo byste se potřebovali poradit o průběhu vývoje řeči dítěte, můžete kontaktovat kohokoliv z klinických logopedů (informace naleznete na stránce Asociace klinických logopedů).

SpV doporučuje např. tyto odkazy a literaturu. S jakýmkoli dotazem k tomuto či jinému tématu se neváhejte obrátit na naši poradnu.

Autorkou článku je Marie Podvalová – Knedla