Pervazivní vývojové poruchy

Co jsou pervazivní vývojové poruchy

Poruchy autiského spektra jsou vrozená celoživotní postižení některých mozkových funkcí. Porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je kvůli tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociálních vztahů a představivosti.

Klasifikace poruch autistického spektra

Kannerův syndrom (dětský autismus)

  • 0,05 % dětské populace (4–5 chlapců : 1 dívka),
  • častá kombinace s mentálním postižením různého stupně (75 %);

Aspergerův syndrom

  • 0,4 % dětské populace, převážně chlapci,
  • intelekt v normě (některé děti jsou i výrazně nadané – učí se samy číst, citují z encyklopedií, jsou experti na počítače), oblast řeči je bez omezení (někdy je řeč příliš formální a připomíná mluvu dospělých),
  • na první pohled tedy není vidět žádný problém, ale díky potížím v sociální oblasti a představivosti (i empatii) jsou okolím často vnímány jako nevychované,
  • do kolektivu vrstevníků se zapojují obtížně, patří mezi samotáře nebo se chovají natolik odlišně, že nejsou ostatními dětmi přijímány,
  • vyskytuje se nápadná motorická neobratnost (potíže s psaním a tělocvikem), ale nejsou přítomny pohybové stereotypy jako u dětského autismu,
  • díky neporušené řeči a snaze o sociální kontakty (třebaže nestandardním způsobem) bývá úspěšná a prospěšná integrace do běžného dětského kolektivu;

Atypický autismus

  • je diagnostikován, pokud kritéria předchozích syndromů neodpovídají přesně.

Oblasti postižení, tzv. autistická triáda

Komunikace

  • Postižení řeči různého stupně (od úplného vymizení nebo nevyvinutí řeči přes špatné přiřazování významu slovům po pouze nesprávnou intonaci). Netýká se lidí s Aspergerovým syndromem – ti mají řeč vyvinutou dobře.
  • Obtížné chápání významu gest (např. poplácání po ramenou – je to pochvala?, rána?, nebo seděla na zádech moucha?). Pro sníženou schopnost napodobování se často nenaučí gesta používat.
  • Základní forma komunikace pro osoby s autismem je komunikace s vizuální podporou – používání stále stejných obrázků (ideálně reálných fotografi í), nápisů či předmětů, které označují určité věci, činnosti.

Vztahy s lidmi

Projevy sociálního chování:

  • uzavřenost, samotářství (neplatí pro lidi s Aspergerovým syndromem),
  • neschopnost navazovat kontakty (nebo naváže, ale neumí rozlišit různé typy vztahů),
  • chybí oční kontakt (nebo je, ale není používán ke komunikaci),
  • odmítá tělesný kontakt, mazlení,
  • nespolupracuje při hře a při výuce (nerozumí mnoha pokynům),
  • netečnost k projevům jiných lidí (chybí empatie),
  • neadekvátní chování („nechápou svět“),
  • odmítá změnu v navyklé rutině,
  • neuvědomuje si reálné nebezpečí,
  • tělesný neklid nebo naopak pomalost, „lenost“.

Mohou se naučit různé sociální scénáře, sociální dovednosti (např. pozdravit při setkání, podat ruku), které pak praktikují, ale bez sociálního porozumění.
Tzv. echo-chování – opakují chování, které někde viděli, ale neodhadnou vhodnost situace a výsledek může být spíše trapný (časté u lidí s Aspergerovým syndromem).

Představivost

Nedostatek představivosti a kreativity se projevuje stereotypním chováním (úporné zaujetí pro jeden typ činnosti – např. točení koleček, omezený okruh zájmů – např. vlaky, cibule…) a lpěním na neměnnosti života a prostředí.

Neznají symbolickou hru „na něco“ (např. použít polínko jako panenku a hrát si tak s ní) a hry, kde je třeba schopnosti vžít se do role. Nezapojují se do her ostatních, skupinové hry jsou jim cizí.

Další charakteristiky dětí s poruchami autistického spektra

Vrozené nedostatky

  • vrozená neschopnost dávat přednost lidským vztahům (nerozlišuje mezi živým a neživým),
  • interpretovat výrazy obličeje (je jedno, jestli máma brečí, nebo se směje),
  • analyzovat lidské chování (kdy, jak a proč se někdo chová),
  • generalizace (neumí přenést dovednosti do jiného prostředí – např. doma udržuje čistotu, ve škole to neumí).

Vrozené zvláštnosti

  • chápání významu a jeho přiřazení (např. „chci špagety“ používá místo „chci cokoliv k jídlu“),
  • chápání reality (např. na otázku „Můžeš mi říct, kolik je hodin?“ dítě s autismem odpoví: „Můžu.“),
  • chápání souvislostí (např. vidí slzu na tváři – může být od smíchu, pláče, bolesti, cibule,… pro dítě s autismem je to kapka vody na tváři a nenese žádný význam),
  • chápání stavu mysli: myslí si, že všichni mají v hlavě všechno stejné – proto se neptají (neví, že maminka ví něco víc než on),
  • chápání emocí (neschopnost empatie),
  • generalizace (zaměření pozornosti na detail, nezobecňují).

Jak pracovat s dětmi s pervazivními vývojovými poruchami

Komunikace

  • Zadávejte heslovité pokyny (rozmyslete si předem, co chcete říct, a nemluvte zbytečnosti).
  • Na výběr dávejte vždy ze dvou možností (buď-anebo, případně možnosti vizualizujte).
  • Používejte spíš „ano“ než „ne“ (např. „ano, půjdeme ven, ale až po svačině“).
  • Nepoužívejte neurčitá slova (např. „za chvíli“, „časem“) – vzrůstá z nich nervozita.
  • Ponechte dítěti dostatek času, aby porozumělo obsahu sdělení.
  • S fyzickým kontaktem nakládejte obezřetně (pohlazení může vyvolat agresi, nebo i bolest)

Individualizace

  • Adaptujte jakoukoliv činnost na úroveň konkrétního dítěte.
  • Volte úkoly tak, aby je dítě zvládlo. Vždy usilujte o dokončení úkolů.
  • Co nejméně dítě omezujte, ale zároveň mu zajistěte bezpečí.

Strukturalizace

  • Jakoukoliv činnost strukturalizujte (udělejte plán z obrázků dílčích činností nebo časový plán).
  • Váš slovní projev má být stručný a jednoznačný.

Vizualizace (znázorňování)

  • Znázorňujte čas (plán z obrázků dílčích činností), odměnu.
  • Znázorňujte slovní projev (doprovázet ho obrázky, nápisy, předměty).
  • Demonstrujte úkol.

Jak na pervazivní vývojové poruchy ve skautském oddíle

Skautský oddíl máme v našich hlavách jistě spojený s pojmy jako kamarádství, spolupráce, společenství apod. Jenže osoby s poruchami autistického spektra mají narušenou právě oblast komunikace a sociální interakce, které jsou pro výše uvedené charakteristiky klíčové. Lidé s autismem sami od sebe žádné kolektivy ani možnosti sociálních vztahů nevyhledávají. Společnost ostatních lidí je pro ně spíš rušivým elementem, jejich integrace do kolektivu ve většině případů není vhodná.

Naproti tomu lidé s Aspergerovým syndromem, přestože nejsou schopni takové sociální interakce jako lidé bez postižení, sociální vztahy vyhledávají a stojí o ně. V dospělosti si uvědomují svou odlišnost a neporozumění v sociální oblasti, ale chtějí žít stejně jako jejich vrstevníci bez postižení. Integrace dětí s Aspergerovým syndromem do skautského oddílu může být velmi prospěšná. Příkladem dobré praxe může být třeba příběh Kamzíka.

Máme-li v oddíle dítě s poruchou autistického spektra, dbejme na to, aby pro něj prostředí oddílu bylo dostatečně srozumitelné a přehledné. Může prospět, pokud mu vybereme jednoho člověka z oddílu, který bude plnit roli průvodce a postupně ho seznámí se vším potřebným.

Přehlednost prostředí zajistíme také tím, že dítě vždy dopředu jasně informujeme, co a kdy bude následovat – například mu na začátku napíšeme nebo poskládáme z obrázků plán schůzky, resp. dne na výpravě / táboře. Také mysleme na to, že lidé s poruchou autistického spektra hůře zpracovávají změny – potřebují na to dostatek času a mnohdy i vysvětlování. Je jasné, že při skautských akcích se i přes veškerou snahu vedoucí občas nevyhne náhlým změnám plánu. Zde je potřeba dítěti změnu v klidu vysvětlit a určit
nový plán, který bude nyní platit.

Pro děti s poruchami autistického spektra jsou vhodné především hry a aktivity, které jsou nezávislé na jazyku, mají jednoduchá pravidla a jsou spíše konkrétní než abstraktní.
Děti s Aspergerovým syndromem nemají nijak porušenou inteligenci, naopak nezřídka vynikají v určitých oblastech. Tak můžeme při práci v oddíle vycházet z individuality dítěte a jeho silných stránek, např. může vyniknout ve tvorbě družinových webovek.

S kým můžu spolupracovat

Občanské sdružení Máme otevřeno? nabízí v rámci programu Jiné odpoledne zajištění asistenta pro volnočasové aktivity dětí i s poruchami autistického spektra. Tedy pokud máte takové dítě v oddíle a pokud k tomu, aby to dobře zvládalo, potřebujete asistenta, můžete se na ně zkusit obrátit. Stejně tak i v případě, že byste chtěli nabídnout místo ve vašem oddíle dítěti s Aspergerovým syndromem, které by do něj rádo chodilo.

Pokud hledáte informace nebo radu, v oblasti poruch autistického spektra u nás pracují dvě významné organizace, APLA a Autistik.

APLA pracuje v polovině všech krajů a zajišťuje diagnostiku poruch autistického spektra a různé akce, kurzy i letní tábory pro děti s poruchami autistického spektra. Jejich rodičům pak nabízí respitní službu (tzn. „hlídání“ dítěte, odlehčení vyčerpaným rodičům). Organizace nabízí také bezplatné poradenství.

Občanské sdružení Autistik (se sídlem v Praze) také pořádá různé aktivity a pobytové akce pro děti s poruchami autistického spektra a zájemcům nabízí přednášky na toto téma.

SpV doporučuje např. tyto odkazy a literaturu. S jakýmkoli dotazem k tomuto či jinému tématu se neváhejte obrátit na naši poradnu.

Autorkou článku je Marie Vlasatá – Bedla