Zdravotní znevýhodnění

Co je zdravotní znevýhodnění

Školský zákon definuje zdravotní znevýhodnění jako zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učeni a chování, které vyžadují při práci s dítětem zohlednění.
Zde jsme vybrali pouze nejčastější z dlouhodobějších onemocnění, na která je třeba brát ohled při docházení dětí do skautských oddílů, jde o epilepsii, cukrovku, alergii a astma bronchiale.

Epilepsie

Jedná se o mozkové onemocnění, které se projevuje různými typy záchvatů spojenými se ztrátou vědomí. Epilepsie není dědičná, dědičné jsou pouze dispozice, které způsobuji větší náchylnost k vzniku epilepsie.
Epilepsie může byt vrozená, či získaná po úrazech, nádorech, nebo mozkových infekcích.
Ojedinělý epileptický záchvat nemusí nutně znamenat epilepsii – během života podobný záchvat prodělá až 25 % lidí. U epilepsie jsou záchvaty opakované.
Epilepsii mohou mít lide nejrůznějšího stáří, společenské úrovně a inteligence.
V populaci se udává její výskyt 1 %, ale bude pravděpodobně vyšší. Nejčastěji se poprvé objeví lidem do 20 let. Epilepsie může odeznít, ale nikdo neví dopředu, zda zrovna u něj epilepsie časem zmizí.
Je nutné důsledně dodržovat antiepileptickou léčbu, která umí nemocného zbavit všech záchvatů.

Projevy epileptických záchvatů

Epileptické záchvaty jsou velmi různorodé. Vždy se ale jedná o záchvat s výpadkem vědomí – postižený si na dobu záchvatu a bezprostředně před a po něm vůbec nepamatuje.
Záchvaty mohou mít různou tíži:

  • krátké zahledění do prostoru (“kouká do blba”),
  • mimovolné záškuby různých svalových skupin,
  • ztuhlost, pád na zem, spojený s výkřikem, zvýšeným sliněním,
  • těžké křeče – při nich se postižený může pomočit, pokousat apod.

Status epilepticus se vyznačuje tím, že za jedním záchvatem následuje další v rychlém sledu. Může se vyvinout ze všech typů záchvatů a je nebezpečný – dochází k vyčerpání organismu, zhoršenému dýchání a, pokud se neléčí, dokonce může dojít k úmrtí. Proto je nutná odborná pomoc.

Režimová opatření

U epileptiků je nutno pečlivě dbát na pravidelné užívání léků a to vždy ve stejný čas. Můžeme tak významně snížit riziko záchvatů (až tak, že je nemocný dlouhodobě bez záchvatů).
Dále je dobré vědět, jaké jsou spouštěcí momenty záchvatů, nebo se vyvarovat alespoň těch obecně známých. Typicky jde o nepravidelný spánkový režim (pozor – noční hlídky, noční hry, přepady tábora), dále rychlé střídání světlo/tma (např. kino – akční filmy, diskotéka, jízda dopravním prostředkem ve stromové aleji v zapadajícím slunci), stres, alkohol… V případě účasti dítěte s epilepsií na táboře doporučujeme konzultaci táborového programu s ošetřujícím lékařem.

První pomoc u epileptického záchvatu

Pokud nemáme k dispozici léky, které má nemocný užít v případě záchvatu (často jde o čípky do konečníku), záchvat necháme proběhnout a snažíme se zabránit přidruženému poranění – v případě křečí odstraníme z dosahu všechny předměty, o které by se nemocný mohl dále poranit (stůl, židle…). Vždy však v první řadě dbáme na vlastní bezpečnost (nemocného se nesnažíme držet). Po odeznění záchvatu můžeme nemocnému zkontrolovat dutinu ústní a následně ho uložit do stabilizované polohy, abychom předešli vdechnutí slin nebo zvratků.
Po záchvatu bývají nemocní často zmatení – na samotný záchvat si nepamatují a nemusí ani vědět, kde jsou (a proč jsou pomočení a špinaví od země). Situaci jim v klidu vysvětlete. Ošetřete poranění, která vznikla při záchvatu.

Cukrovka

Cukrovka je nemoc, kterou mohou onemocnět lidé v každém věku. Jedná se o nedostatek hormonu insulinu, který reguluje množství cukru (glukózy) v krvi. Tento hormon se tvoří ve slinivce břišní. Pokud se neléčí, ohrožuje život. Nedá se vyléčit, dá se však léčit.
Projevy onemocnění jsou velmi různé, většinou nespecifické, často mezi ně patří rychlá unavitelnost, velký pocit žízně, častá potřeba močení, hubnutí, nechutenství, svědění kůže, opakované infekce močových cest a kožní onemocnění.

Léčba

Dítě si musí v pravidelných intervalech měřit glykémii (hladinu cukru v krvi – měří se tzv. glukometrem z kapičky krve – dítě se píchne do prstu, vytlačí krev na proužek testovacího papírku a ten vloží do přístroje), v daných časech 3-4x za den a 1x na noc aplikovat insulin (nejčastěji tzv. insulinovým perem) a v pravidelných intervalech jíst předepsané množství jídla. Některé děti mají tzv. insulinovou pumpu – ta jim během dne nepřetržitě dodává malou dávku insulinu a k tomu si ještě dopichují insulin po jídle.

Jídlo

Jsou k dispozici tabulky, podle kterých se dá spočítat, kolik čeho může dítě sníst, výběr jídla prakticky není omezen. Nejsou vhodné pouze cukrářské výrobky, u nichž není jasné, kolik přesně je v nich cukru. Většina dětí odhadne, kolik čeho má sníst.

Režimová opatření

Abychom mohli mít dítě s cukrovkou v oddíle, měla by stačit konzultace vůdce např. s rodiči. Dítě je od cca 12 let schopno samo si aplikovat insulin a po dohodě měnit nastavení dávkování.
Opatrnost je potřeba u fyzické zátěže dětí s cukrovkou – při námaze se rychleji vyčerpá glukóza z krve a může tak rychleji dojít k hypoglykémii. Nemocný se fyzicky náročného programu nemusí vzdát, nutné je s tím počítat před a v průběhu aktivit – dbát na zvýšený příjem jídla.
S tím, co to je, jak poznám a jak poskytnu první pomoc při hypoglykémii by měl být seznámen každý, kdo se podílí na přípravě programu pro nemocného. Nemocnému by měl být vždy na blízku někdo, kdo má pro něj „cukr první pomoci (džus, hroznový cukr…)“
V případě zvracení nebo průjmu u dítěte s cukrovkou doporučujeme okamžitou komunikaci s rodiči a event. kontrolu v nemocnici – hrozí rychlejší rozvrat vnitřního prostředí než u zdravých.

Rizika závažné snížení hladiny cukru v krvi (hypoglykémie)

  • příčiny: nedodržení stravovacího režimu, nadměrná nebo chybná aplikace insulinu, velká fyzická zátěž, stres (promoknutí, prochladnutí, infekce…).
  • projevy: postižený by měl na sobě poznat příznaky hypoglykémie – třes, opocenost, bledost, zrychlený tep, zvracení, v případě nedostatečné nebo žádné první pomoci hrozí upadnutí do bezvědomí s možnou následnou smrtí.
  • první pomoc: cukr, ve formě sladkého džusu/limonády (ne light, ta je slazená umělým sladidlem) nebo hroznový cukr (bonbony, lze koupit v lékárně), proto při každé aktivitě by měl mít vůdce dítěte s sebou něco pro tento případ. Pozor na sušenky, často obsahují více tuku než cukru. Stejně tak první pomoc není čokoláda, která je z tuku.

Cukrovka by v žádném případě neměl být důvod k opuštění oddílu, dítě se ani nemusí v nějaké větší míře vzdát běžných oddílových aktivit, důležité je ale poučení všech dospělých, kteří mohou být dozorem nad dítětem.

Alergie

Jde o jednu z nejčastějších civilizačních chorob. Jedná se o přecitlivělost imunitního systému na nejrůznější podněty: pyl, prach, plísně, peří, chlupy, živočišné jedy, potraviny, léky (např. penicilin v mléce),…
Jejími nejčastějšími projevy jsou:

  • kožní vyrážka – zčervenání, puchýřky, vyrážka, kopřivka,
  • dýchací problémy – až astma,
  • obtíže v trávicím systému – průjem,
  • slzení z očí, senná rýma,
  • anafylaktický šok.

Dítě zpravidla zná podnět a případné projevy alergie, často má i léky pro případ záchvatu i na běžné preventivní užívání. Důležité je dbát na prevenci – vyhnout se alergenu – např. při alergii na plíseň neuklízet starou půdu, při alergii na pyly nechodit na kvetoucí louku,…
První pomocí je odstranit zdroj vyvolávajícího podnětu, chladit místo postižení, podat protialergické léky (např. inhalační sprej), které má dítě u sebe nebo Dithiaden nebo jiný lék proti alergii.

Režimová opatření

Je nutné pravidelné užívání preventivních léků, nutno dbát na to, aby mělo dítě vždy u sebe léky pro případ akutního záchvatu (např. při výletu z tábora), nezlehčovat problémy dítěte.

Astma bronchiale

Astmatem trpí až 7 – 10% dětí. Jde o zánět, podnět je většinou neznámý (často třeba studený vzduch, pyl, plísně…). Dojde ke stažení dýchacích cest v plicích – dojde ke ztížení až k nemožnosti výdechu (lze slyšet vrzání, pískání až sípání při snaze vydechnout).
Astmatický záchvat vypadá poměrně dramaticky, je však potřeba při něm zachovat klid. Postižené dítě se dusí, může zmodrat, zčervenají oči (překrví se spojivky), sípe, může kokrhavě kašlat.
Děti trpící astmatem by měly mít u sebe léky pro případ záchvatu (inhalační sprej…), některé pravidelně užívají léky pro předcházení záchvatu – nutno kontrolovat pravidelné užívání.
První pomoc u záchvatu: vyvést na čerstvý vzduch, podat léky, snažit se zklidnit postiženého i okolí. Úlevová poloha je pro postiženého vsedě s opřenýma rukama (ruce zapřít proti podložce). V místnosti lze zvlhčovat vzduch.

S kým můžu spolupracovat

Informace o uvedených onemocněních je dobré primárně získat od rodičů dítěte. Pro podrobnější informace můžete samozřejmě kontaktovat i lékaře nebo hledat na internetu. Velmi podrobná je stránka o epilepsii, která zároveň obsahuje poradnu a možnost pokládání dotazů. Kontaktní organizací pro získávání informací o cukrovce může být Svaz diabetiků ČR nebo Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí v ČR. To kromě poradny provozuje takzvané Diakluby a vede výukové programy pro mládež a rodiny s diabetickými dětmi.

SpV doporučuje např. tyto odkazy a literaturu. S jakýmkoli dotazem k tomuto či jinému tématu se neváhejte obrátit na naši poradnu.

Autorkou článku je Magdaléna Ježková